Františka Plamínková – Žena, která za své přesvědčení ručila vlastním životem
Senátorka Františka Plamínková (5. února 1875–30. června 1942) byla česká politička a feministka, která pomohla prosadit volební právo pro ženy. Svoji neutuchající činnost vysvětlovala slovy: „Muži politiku berou jako svůj cíl, kdežto ženám je prostředkem ke zlepšení života.“ Udržovala mnoho mezinárodních kontaktů, zasazovala se o demokratické principy a neúnavně usilovala o prosazování lidských práv. Vynikala svou bystrostí, vyjednávacím talentem a uměla skvěle vystupovat ve veřejném prostoru.
Pocházela z rodiny pražského obuvníka, narodila se jako třetí dcera. Vystudovala učitelství a záhy se začala angažovat ve snahách zrušit celibát, který platil pro učitelky, pro učitele však ne. Sama jako učitelka zrušila své zásnuby. V roce 1903 se Plamínková podílela na založení Ženského klubu českého a o dva roky později spoluvytvořila Výbor pro volební právo žen. Poté co se v roce 1918 Československo odtrhlo od Rakouska‑Uherska, přiznala i její zásluhou ústava ženám v nově vzniklém státu volební právo.