Konference ke 150. výročí narození senátorky
Františky Plamínkové

Filip Pertold, Ph.D. je výzkumný pracovník a koordinátor v think-tanku IDEA při CERGE-EI. Působil též jako výzkumník na Aarhus University v Dánsku, ve Světové bance, na University of Illinois a University of California v Berkeley. Ve svém výzkumu se věnuje zejména vzdělávání, aplikované mikroekonomii, veřejné ekonomice, trhu práce, školství a zdraví. V současné době působí jako externí poradce MPSV a je člen Rady vlády pro rovnost žen a mužů.

Gary Barker je psycholog, aktivista a zakladatel organizace Equimundo Center for Masculinities and Social Justice, jejímž cílem je transformace konceptu maskulinity a podpora genderové rovnosti. Za výzkum a aktivity v oblasti genderové rovnosti získal mnoho prestižních stipendií i cen, v roce 2019 byl časopisem Apolitical zařazen mezi 100 nejvlivnějších osobností v oblasti genderové rovnosti na světě. Působí rovněž jako poradce pro vládní i soukromý sektor, spolupracoval též s OSN či Světovou bankou. Doktorát z psychologie získal na Loyola University v Chicagu.

Jasmína Houdek & Pavel Houdek jsou zakladatelé projektu Moderní sebeobrana, laureáti nejvyššího vyznamenání předsedy Senátu Miloše Vystrčila a autoři bestselleru o sebeobraně a nastavení hranic. Učí, jak se postavit za sebe i za ostatní. Posilují v lidech odolnost a motivují ke vzájemné pomoci ve společnosti. Jejich misí je svět bez násilí, kde lidé znají svou hodnotu a nebojí se ji chránit. Na konferenci představí, proč je Moderní sebeobrana klíčovým nástrojem k prevenci násilí a k posílení důvěry ve vlastní schopnosti.

Mgr. Johana Jonáková je ředitelkou Gender Studies, o. p. s., přední české organizace s třicetiletou tradicí v oblasti prosazování rovných příležitostí žen a mužů. Během své profesní dráhy propojuje expertízu z nevládního sektoru se zkušenostmi ze státní správy, kde se věnovala především metodické podpoře rovných příležitostí ve strukturálních fondech. V Gender Studies působí od roku 2017, nejprve jako vedoucí týmu genderových auditů, od roku 2022 jako ředitelka organizace. Dlouhodobě spolupracuje s firmami a institucemi na zlepšování jejich HR procesů v oblasti rovných příležitostí a diverzity. Specializuje se na témata trhu práce, flexibilních forem práce a slaďování pracovního a soukromého života. Věnuje se také problematice historie z ženské perspektivy.

Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a odbornou asistentkou Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity a Akademického sněmu Akademie věd České republiky. V minulosti působila jako advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, členka Legislativní rady vlády, Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a byla náhradnicí členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise. Publikuje o lidských právech, je spoluautorkou několika knih – např. Mužské právo aneb jsou právní pravidla neutrální?, Lidská práva starších lidí, Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l‘Union européenne, international et nationaux. Komentář zákona o protiprávnosti Komunistického režimu a o odporu proti němu, Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky?, Komentář Listiny základních práv a svobod. V tisku je nyní kniha Mužské právo II, jehož je spolueditorkou a která pokračuje v otázkách rovnosti mužů a žen.

Lucie Bášová je marketérka, podnikatelka a matka dvou dětí, která se ve své profesní i osobní dráze zaměřuje na podporu a rozvoj žen v pracovním i rodinném životě. Během pandemie v roce 2020, kdy poznala výzvy spojené s mateřstvím, si uvědomila, jak náročné je najít rovnováhu mezi profesním a rodinným životem. Tato zkušenost ji motivovala ke spoluzaložení platformy MUMDOO, která dnes spojuje firmy s více než pěti stovkami prověřených ambiciózních profesionálek, kterým poskytuje prostor pro jejich profesní realizaci i sdílení jejich zkušeností. Cílem platformy je podpořit rodiče, kteří o to stojí, v udržení profesního kontaktu bez nutnosti dělat kompromisy při péči o rostoucí rodinu.

Lucie má za sebou zahraniční studia a pracovní zkušenosti, které ji seznámily s širokou škálou kulturních přístupů a podněcovaly její zvídavost a kritické myšlení. Tento přístup vedl ji a také spoluzakladatelku MUMDOO Kristýnu Cejnarovou k sesbírání unikátních dat, která si rychle získala pozornost médií a odborné veřejnosti. V loňském roce MUMDOO publikovalo report opírající se o odpovědi více než 10.000 českých rodičů malých dětí a 180 firem ohledně preferovaného zapojení do pracovního trhu, překážek a motivací na obou stranách. Díky komplexnímu přístupu k tématu se tým MUMDOO dostal mezi Top 10 inovátorů roku 2023 podle Hospodářských novin a hledají možná řešení s klíčovými rozhodovateli, včetně zástupců velkých korporací, ministerstev a parlamentu.

Ludmila Klimešová působí jako Prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek (ČMAPM). Je zkušená odbornice v oblasti lidských zdrojů s bohatou praxí z vedoucích pozic v mezinárodním korporátním prostředí. Nyní se věnuje poradenství a pomáhá jednotlivcům i organizacím naplno rozvíjet jejich potenciál. Zaměřuje se na rozvoj leadershipu a osobní růst, které považuje za klíčové dovednosti pro úspěšnou kariéru v managementu i podnikání. Jejím posláním je posilovat sebevědomí a schopnosti druhých, aby dokázali s jistotou čelit výzvám a dosahovali svých cílů.

Jako prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek propojuje ženy v podnikání a vytváří příležitosti pro jejich profesní rozvoj. ČMAPM poskytuje inspirativní prostředí pro sdílení zkušeností, podporu růstu a navazování spolupráce. Ludmila se dlouhodobě angažuje v rozvoji podnikatelského prostředí a aktivně podporuje vzdělávání i networking mezi ženami v byznysu.

Magdaléna Vášáryová je slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička. Od roku 1970 působila jako divadelní (Divadlo Na korze, Nová scéna Bratislava, Slovenské národní divadlo) i filmová herečka (Marketa Lazarová, Radúz a Mahulena, Zbehovia a pútnici, Princ Bajaja, Rusalka, Postřižiny).

Po sametové revoluci v roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku. Po rozpadu Československa se podílela na založení Slovenské spoločnosti pro zahraniční politiku a sedm let byla její ředitelkou. Založila dva časopisy: Zahraniční politiku a anglický půlročník Slovak Foreign Policy Affairs.

V letech 2000–2005 působila ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, poté pracovala ve funkci státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí. Od 17. června 2006 byla poslankyní Národní rady za Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii – Demokratickou stranu, v roce 2010 svůj poslanecký mandát obhájila.

Plynně hovoří česky, německy, anglicky, rusky, polsky, srbochorvatsky a francouzsky.

V říjnu roku 2024 jí byl na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity udělen čestný doktorát za zásluhy v oboru mezinárodních vztahů a diplomacie.

Foto: Jindřich Nosek, 2022

Maruša Gortnar je vedoucí Oddělení výzkumu a podpory politik Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE). Před nástupem do EIGE pracovala v oblasti rovnosti žen a mužů ve slovinské vládě, byla též členkou různých evropských i národních orgánů pro rovnost žen a mužů.

Pavel Štern se dlouhodobě věnuje tématům jako trestní politika, vězeňství, probace, mediace, restorativní justice, oběti trestných činů. Stejně tak sociálním službám, politice zaměstnanosti, diverzitě, inkluzi, rozvoji lidských zdrojů, kapitálu, udržitelnému a odpovědnému podnikání. Dlouhodobě pracoval v justici nejprve jako probační úředník, posléze jako první ředitel Probační a mediační služby ČR (2001–2014), poté krátce jako náměstek ministryně spravedlnosti pro trestní politiku. Aktuálně se věnuje zejména politice zaměstnanosti, rozvoji lidských zdrojů, „lidského kapitálu“ na trhu práce. Rovněž i inovativním projektům a programům v oblasti diverzity, inkluze, flexibility, mobility pracovního trhu, společenské odpovědnosti a udržitelnosti podnikání.

Od roku 2016 působí v rámci platformy pro odpovědné podnikání – Byznys pro společnost, jako ředitel programů, a od června 2022 jako její ředitel. Podílel mj. publikační činnosti BPS a na projektech a programech spojených věkovou diverzitou, age managementem, mezigeneračními tématy a flexibilitou na trhu práce. Je synem novináře, publicisty a jednoho z mluvčích Charty 77 z roku 1986 Jana Šterna a vnukem významného prvorepublikového sociálního demokrata, mj. prvního ředitele Ústřední sociální pojišťovny Evžena Šterna (1889–1942).

Prof. Veronika Bílková je vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a seniorní výzkumná pracovnice Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů. Zastupuje Českou republiku v Evropské komisi pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) Rady Evropy a ve Správní radě Agentury EU pro základní práva (2020-2025). V letech 2022-2024 byla členkou čtyř expertních misí k Ukrajině zřízených v rámci tzv. Moskevského mechanismu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Pravidelně publikuje v ČR i v zahraničí, zaměřuje se na mezinárodní humanitární právo, mezinárodní právo lidských práv, použití síly v mezinárodních vztazích, mezinárodní trestní právo a boj proti terorismu. Mezi její výstupy patří mj. kniha Boj proti terorismu z pohledu ochrany lidských práv (2014) a kolektivní monografie Lidská práva starších lidí (2023).